Zvláštní den, pomyslel si Sam, když usedal zpět do křesla naproti Danovi. Nejdříve nečekané, ale o to příjemnější překvapení v podobě Lucie a společně stráveného času, během kterého se po delší době opět cítil vnitřně spokojený, uvolněný a sám sebou. Danova návštěva byla naopak ohlášena, ale důvod jeho příjezdu je také nečekaný. Spolužák, kterého neviděl mnoho let, se zničehonic ozve, přiletí přes půl země a doslova pár minut po příchodu Samovi oznámí, že jeho mrtvá neteř možná není mrtvá. Následně mu pustí scénu z domácího videa, která vypadá jako vystřižené z filmového hororu s mysteriózním, až trikový záběrem v samotném konci. A něco podobného se, dle jeho slov, mělo stát Anně a Benovi. Za normálních okolností by to Samova vrozená racionalita okamžitě odmítla. Ale vzhledem k celé řadě nevyřešených otázek ohledně porodu sestry, emočnímu vyčerpání, kterým si v poslední době prošel a také vzhledem k tomu, že proti němu seděl právě Dan, byl asi připraven přijmout i to, co se možná bude zdravému rozumu vymykat. V okamžicích, kdy toužíme po léčbě zlomené duše a po nalezení pravdy, jsme mnohdy ochotni uvěřit prakticky všemu.

Svoji sestru, dvojče, celý život miloval. Vždy k ní cítil hlubokou a bezpodmínečnou sourozeneckou lásku. Byla mu nejbližším člověkem. Otevřeně a upřímně spolu dokázali mluvit o prakticky o všem a sdělovat si věci bez studu a obav, s naprostou vzájemnou důvěrou. Po její smrti se Sam utopil nejen ve žalu, ale také ve výčitkách, že ji nedokázal ochránit.

„Máš nějakou konkrétní otázku nebo mám začít já?“ přerušil tok jeho myšlenek Dan.

Bylo jich hodně, které měl Sam v hlavě, ale první vyslovená, možná lehce překvapila i Dana:

„Co se pak stalo s těmi rodiči?“

Celý Samuel, pomyslel si Dan v duchu. Ani za ta léta se příliš nezměnil a osudy druhých mu nejsou lhostejné. Ba právě naopak. Byla to jedna ze Samových vlastností, které si u něj v době studií na univerzitě cenila většina spolužáků.

„Žijí, pokud se ptáš na tohle,“ odpověděl Dan a Sam lehce přikývl. „Ale mají jiné problémy. Krátce po porodu byli obviněni z vraždy, to bylo časem překvalifikováno na neúmyslné zabití z důvodu zanedbání péče, ale nakonec i toto obvinění bylo staženo. Pomohlo jim to, že pitva nezjistila důvod úmrtí, ale naopak jim uškodilo tohle natočené video. Ve snaze bránit se křivému obvinění, a taky samozřejmě ve snaze zjistit co se vlastně stalo, předali záznam policii, což vzhledem k tomu paranormálnímu a nevysvětlitelnému únosu, byla voda na jejich mlýn. Okamžitě to prohlásili za upravenou nahrávku a falešný důkaz k odvedení pozornosti a než od této absurdity upustili, trvalo to několik měsíců. Předpokládám, že stejně jako následně já, rozebrali video políčku po políčku a nakonec museli uznat, že se nejedná o žádný sestříhaný falzifikát. Oficiální závěr tedy zní – příčina úmrtí neznámá, pachatel neznámý.“

„To mi něco připomíná,“ podotkl Sam zachmuřeně.

„Poslední věta, kterou ta žena řekla, byla – to není mé dítě. Od té doby nepromluvila ani slovo a prakticky pořád sedí ve stejné místnosti, jakoby čekala, že se dcera vrátí. Jmenuje se Veronika a stejné jméno chtěli dát holčičce. Její manžel, Gabriel, začal svoji nahrávku ukazovat úplně každému, ve snaze najít někoho, kdo mu poskytne smysluplné vysvětlení. Od jeho nápadu nahrát video na sociální sítě ho naštěstí odradil právník, protože to by byla úplná katastrofa. Rozumní lidé, pokud nevědí nebo nemají názor, se většinou nevyjadřují, ale tohle by mu přivedlo do života stovky nebo možná tisíce různých pomatenců. Abych to celé zkrátil – časem se dopracoval až k někomu, kdo mu dal doporučení na mě. Naštěstí to doporučení bylo důstojné s odkazem na moji odbornost a vášeň,“ pousmál se Dan.

„Je to smutný příběh,“ řekl Sam zamyšleně. „Ale pořád si nejsem jistý jak to souvisí s mojí sestrou. Nevím, co se při jejím porodu odehrálo. Nevím proč zemřely, nemám žádné zprávy o podivném cizinci. Jasně, na videu to vypadá tajuplně, mysticky, ale věřím, že máš nějaké logické, racionální vysvětlení. Abych pravdu řekl, vlastně mi pořád není tak úplně jasné, proč jsi s tím za mnou přišel.“

Dan byl připravený. Probíhalo to přesně tak, jak očekával. Otevřel tašku, vytáhl papírovou složku, položil ji před Sama a řekl:

„Policejní zpráva z porodu Tvé sestry.“